 |
Jak to bylo od začátku
Proč právě výmarský ohař?
Asi před dvěma lety ve mně uzrála myšlenka mít psa.Nahlas jsem to rodině oznámila až po té,co už jsem měla vytipované vhodné chovné stanice a věděla jsem,že to
bude na sto procent výmarský ohař.
Toto plemeno mně učarovalo svojí aktivitou,ladností,temperamentem a ušlechtilostí.
Rodina respektive můj manžel se z mého nápadu docela dlouho vzpamatovával hledal pro a
hlavně proti,ale nakonec asi po půl roce jsme se definitivně rozhodli,že si pořídíme šedivku.
Pak nastala dlouhá doba hledání chov.stanice.Ty vytipované už samozřejmě měli štěňátka již zamluvené.Tak jsem byla moc ráda,když jsem našla chov.stanici,která
měla ještě jednu fenečku volnou.Hned za týden jsme se rozjeli na štěňátka podívat,zrovna měli dva vrhy,ale po shlédnutí matky Ajša z Předhradí bylo rozhodnuto.
měla ještě jednu fenečku volnou.Hned za týden jsme se rozjeli na štěňátka podívat,zrovna měli dva vrhy,ale po shlédnutí matky Ajša z Předhradí bylo rozhodnuto.
Potom jsem již počítala dny a těšila se,až si pro fenečku zajedem.V polovině dubna jsme vyrazili směr Lysá nad Labem.Jela se mnou má milá švagrová,která mě po
celou dobu podporovala a moje nej.nej.kolegyně a hlavně úžasná kamarádka a pejskařka Raďulka
Měla jsem domluveno,že mně pan chovatel vybere fenečku spíše klidné povahy a mírnou.Asi vté době bylo štěňátko jako mílius.
Tak jsme si dovezli naši"Chyta Elika Bohemia "
od pana Kazdy www.vymarsky-ohar.cz
Začali jsme ji říkat Čita ,Čituše,šedivko naše bláznivá.Z klidného štěňátka se vyklubal malý dráček,na co přišla a co ji stálo v cestě,muselo pryč,jak moje kožené boty,
nejlepší je odervat pásky a ať si tam panička našije co chce,vše okousat -manželův blesk u foťáku,mobil,přesazování keřů a kytek a všechno možné i nemožné.Na co po slé-
ze zapomenete,protože to je váš úžasný pes nejmilejší na celém světě,který vám to dá najevo svojí láskou a oddaností a touhou být všude s vámi i ve vlastní posteli.
Takovou malou uličnici bylo třeba trochu vychovat a tak jsem začala jezdit na cvičák.Zpočátku to bylo pro mě kruté,ne však pro ni,měli jsme ji trochu rozmazlenou
a každého škubnutí vodítkem jsem cítila já víc nežli ona.Ale jinak to nešlo,na každé procházce co byla připnuta na řemenu,tak příšerně táhla,že jsem měla celé ruce červené.To je naštěstí už minulost.Na cvičák jsme jezdili 2krát týdně,nyní už jednou za týden či ob týden.
Tento rok 21.6 se nám podařilo na výbornou 99bodu ze 100 splnit ZOP.Byla jsem na Chytu a taky trochu na sebe moc pyšná,že se nám v tak krátkém čase povedlo něco
spolu dokázat a to je jen první krůček.
Když jsem si Chytušku přivezla vůbec jsem s ní takové plány neměla,chtěla jsem mít společníka a taky trochu hlídače,bydlíme na vesnici a máme velký statek a tam prostě patří pořádný pes.
Už jsme absolvovali nějaké výstavy s moc pěkným výsledkem(na to ,že začínáme a vše mám vyčtené z jiných web.)-dodám do výstav.
Nyní pilně za velké pomoci nacvičujeme na podzimky.Chytka je pěkná dračice,takže uvidíme,jak se bude dařit-temperament a její velmi živá povaha se nezapře.
Je to prostě nás všech, celé naší rodiny velký miláček
asi to všichni kdo máte toto plemeno znáte -nelze nemilovat šediváky-tím myslím všechny pejsky(Radi
asi to všichni kdo máte toto plemeno znáte -nelze nemilovat šediváky-tím myslím všechny pejsky(Radi
ty mi rozumíš).